logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Jak bránit šíření nenávisti na internetu

11. prosince 2019 / Monitor
Obrana proti šíření nenávistných projevů na internetu je zatím pomalá a nepříliš efektivní. Předseda Ústavního soudu, ombudsmanka a nejvyšší státní zástupce proto uspořádali odbornou konferenci určenou zejména policistům, státním zástupcům a soudcům s cílem hledat způsoby, jak tomuto nebezpečnému jevu účinně čelit a předcházet. Celý článek

Jak bojovat proti dezinformacím? Omezit příjmy z reklamy, navrhuje senátor Jiří Drahoš

02. prosince 2019 / Monitor
Na konferenci o dezinformacích zavítali do Senátu zástupci českých firem a odborníci na komunikaci a analýzu dat. Ředitel Asociace komunikačních agentur (AKA) Marek Hlavica následně s podporou senátora Jiřího Drahoše představil prohlášení, podle něhož bude sdružení čítající téměř 70 mediálních, marketingových a reklamních agentur apelovat na své klienty, aby reklamu neumisťovali na dezinformačních platformách. Taková reklama podle expertů snižuje v očích zákazníků hodnotu a důvěryhodnost značky. Celý článek

ČRo Plus zajímá posluchače i kritiky

27. listopadu 2019 / Jan Mrzena
ČRo Plus si každý den naladí stotisíc posluchačů. Zájem je trvalý, mnoho odborníků jí chválí. Například bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek ji hodnotí velmi pozitivně. Nejen kvůli obsahu a skvělé češtině, ale i proto, že nevysílá žádnou hudbu, „Pluska je pro mě jednička,“ řekl v rozhovoru Českých médií. Vedle zájmu posluchačů poutá stanice ovšem i zájem kritiků. To se mimo jiné projevuje rostoucím počtem stížností, které dostává Rada Českého rozhlasu. Radní si proto nechali letos k vysílání stanice zpracovat už čtyři analýzy. V této chvíli pracují analytici na analýze páté, které se bude týkat vysílání celého rozhlasu, především však také stanice mluveného slova. Jen na říjnové schůzi řešila rozhlasová rada dvanáct stížností, přičemž na ČRo Plus jich mířila celá polovina. Stěžovatele „dráždí“ hlavně komentářové pořady. Podle nich je názorové spektrum omezené a prostor by měli dostat i další komentátoři. Někomu vadí například Lída Rakušanová, Tomáš Nováček, Apolena Rychlíková, ale i Thomas Kulidakis, Luboš Palata nebo Iva Pekárková. Stížnosti (někdy spíš osobní reakce na pořady) mívají podobné zdůvodnění – vadí jim třeba „neustálá potřeba dehonestovat naše nejvyšší ústavní činitele“. Rada Českého rozhlasu na stížnosti odpovídá a občas musí vyjádřit i svůj názor. Proto se radní analýzou společnosti Focus (zveřejněna v srpnu) ubezpečili, že „Pluralita - tematická a názorová rozmanitost ve vybraných pořadech na stanici ČRo Plus v období od 4. 2. do 17. 3. 2019“ byla víceméně v pořádku, nedostatky byly spíše technického rázu (například nedostatečná afiliace autorů). Analýza se zabývala pořady Den podle, Interview Plus a Názory a argumenty. Podrobnějšímu zkoumání byl podroben pořad Názory a argumenty z 5. května. Radní dostali analýzu od společností Focus, Newton Media a MediaCon. Analýzy v podstatě pořad nekritizovaly. Pořad tedy „vyhověl normativním požadavkům kladeným na médium veřejné služby“. Poukázaly ale na několik momentů, které za diskusi rozhodně stojí: -moderátor „skrze rámování jednotlivých subtémat vytvořil virtuální terče z nepřítomných subjektů, které bylo snadné podrobit kritice, jelikož se nemohly bránit (a až na výjimky nenašly zastání ani u jednoho z hostů, včetně moderátora) -i zkušený moderátor občas vybočil z neutrální pozice, diskusní formát mu totiž dává roli blízkou ostatním diskutujícím, a tak hranice mezi konstatováním faktů a projevením názoru moderátora je velmi obtížně udržitelná. Tím se „moderátor chtě nechtě dostává do situace, kdy může být kritizován za to, že překročil svou pravomoc tím, že vyjádřil nějaký svůj názor na diskutované téma“ -mají moderovat takové diskuse lidé, kteří jindy vystupují v Českém rozhlasu v roli komentátora? Poslední analýza rozpitvá „zastavení stíhání Andreje Babiše ve zpravodajství ČRo“. Analýzu by měli radní podle předsedkyně Hany Dohnálkové dostat koncem roku. Ve zmíněných analýzách je mnoho inspirativních postřehů. Pokud povedou k dalšímu kvalitativnímu posunu ve vysílání ČRo Plus (i dalších stanic ČRo), pak práce analytiků nebyla zbytečná. Pokud však části analýz účelově vytržené z kontextu zapadnou do dikce stížností, kterým vadí „neustálá potřeba dehonestovat naše nejvyšší ústavní činitele“, pak by se mohly začít naplňovat některé poplašné spekulace z chodeb na Vinohradské. Spekulace plynoucí z obav o svobodnou a nezávislou žurnalistiku. Spekulace o budoucí podobě ČRo Plus. Celý článek

Byznys, v němž jde o víc než jen o miliardy. V médiích se přeskupují síly

26. listopadu 2019 / Robert Břešťan
Na tuzemské byznysovo-mediální scéně se přeskupují síly. Mluví se o vzniku nového ekonomicko-společenského týdeníku, o změně majitele časopisu Týden, Petr Kellner kupuje TV Nova, spekuluje se i o možných změnách v TV Barrandov… A také se ukazuje, jak je v současném politickém nastavení Česka pro tuzemské miliardáře výhodné nějaké to médium vlastnit. Značnou pozornost vyvolala minulý týden informace, že společnost Sazka miliardáře Karla Komárka se rozhodla stáhnout veškerou inzerci z vydavatelství Mafra. Kromě toho, že tento krok lze interpretovat jako jasné vědomí tuzemského byznysu, kdo že to Mafru stále ovládá, lze to číst i jako potvrzení toho, že se na tuzemské podnikatelsko-mediální scéně budou měnit poměry. O tom, že v tuzemských médiích nic nebude jako doposud, víme samozřejmě i bez aktuálního sporu Sazka – Mafra, respektive Karel Komárek – Andrej Babiš. Celý článek

Komise a OLAF dál prošetřují kauzy sledované Jánem Kuciakem

25. listopadu 2019 / Monitor
Necelé dva roky po smrti slovenského novináře Jána Kuciaka, který psal o podvodech při udělování zemědělských dotací, už příslušné úřady z velké části odkryly okolnosti vraždy. S vyšetřováním pomáhali a i nadále pomáhají experti z agentury EUROPOLu. V mezičase nezahálela ale ani Evropská komise a OLAF, kteří se pustili do vyšetřování zmíněných podvodů s eurodotacemi. „Když jsme se dozvěděli, že 21. února 2018 na Slovensku někdo zabil Jána Kuciaka, věděli jsme, že jde o novináře, který opakovaně upozorňoval na podvody s evropskými fondy,“ popisuje europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se z pozice člena kontrolního výboru (CONT) a také výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) zúčastnil několika misí EU na Slovensko a opakovaně se setkal s podvedenými zemědělci. Společně s dalšími europoslanci, například Ivanem Štefancem ze Slovenska, si kladl za cíl prošetřit podezření z dotačních podvodů, o nichž Kuciak psal. Celý článek

Vítejte na gov.cz. Resort vnitra spustil novou podobu rozcestníku online služeb státu včetně komunikačního asistenta

20. listopadu 2019 / Monitor
Ministerstvo vnitra dnes, 20. listopadu 2019, zveřejnilo novou podobu rozcestníku online služeb státu gov.cz. Současně spustilo novinku – komunikačního asistenta, který provede klienty Portálem občana a pomůže jim s řešením základních problémů. Celý článek

Vládní návrh digitální daně má mnoho nedostatků

19. listopadu 2019 / Tomáš Martínek
Vláda na svém dnešním zasedání doporučila Sněmovně přijmout návrh daně z digitálních služeb ve výši 7 procent z obratu. Zdanění se má týkat nadnárodních korporací jako Google, Amazon či Facebook. I když s potřebou řešit tuto problematiku souhlasím, je nejdříve nutné podrobně prodiskutovat všechny připomínky, které v připomínkovém řízení podali Sdružení pro internetový rozvoj, Svaz průmyslu a dopravy a další. Znění stávajícího návrhu by totiž mohlo dopadnout i na některé české společnosti, které již daně v České republice řádně odvádí, což by nemělo být smyslem zákona. Naopak smyslem má být narovnání podnikatelského prostředí tak, aby české společnosti nebyly v nevýhodě. Nyní nastávají situace, kdy například Google v Česku odvede na daních zhruba třicetkrát méně než česká společnost Seznam s přibližně stejným tržním podílem. Celý článek

První virus přijel z Moskvy na disketě, vzpomíná zakladatel Avastu Pavel Baudiš

18. listopadu 2019 / Robert Břešťan
Česká technologická společnost Avast patří mezi zavedené globální firmy, její antivirový program používá přes 400 milionů lidí po celém světě. „Když na naše oddělení přišlo první PC, všichni ohrnovali nos, protože oni byli ti programátoři pro sálové počítače, a ne pro nějaké hračky pro děti. Takže jsem se jím začal zabývat já,“ vzpomíná jeden ze dvou zakladatelů Avastu Pavel Baudiš. Celý článek

V přechodu na DVB-T2 tápou především senioři. Přeladit jim pomáhají vnoučata...

18. listopadu 2019 / Monitor
Už na konci měsíce může zůstat část Čechů bez televizního signálu. Vypínání stávající sítě začne již 27. listopadu v Praze a středních Čechách a do poloviny roku 2020 čeká přechod na nový standard pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2 celou republiku. K naladění nového televizního vysílání musí řada lidí nakoupit modernější zařízení, upravit antény nebo přejít na kabelové či internetové vysílání. Přestože ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo informační kampaň, řada diváků je ze změn televizního vysílání zmatená. Problém mají především starší lidé, kteří se v tomto tématu často hůře orientují. Celý článek

Žije Rada ČRo s fakty nebo spekulacemi?

15. listopadu 2019 / Jan Mrzena
Na webu Rady Českého rozhlasu se na začátku listopadu objevila „Reakce Rady ČRo na lživá slova a domněnky redaktorky Ivany Svobodové uveřejněné v článku týdeníku Respekt 27. října 2019“. Jindy klidná, tentokrát rozezlená, předsedkyně Hana Dohnálková v reakci píše: „Jménem svým i jménem Rady Českého rozhlasu se výrazně ohrazuji proti nepravdivým výrokům redaktorky Ivany Svobodové, které vyšly 27. října 2019 v týdeníku Respekt.“ Poté se snaží přiblížit „způsob práce redaktorky, se kterým jsem se v uplynulých dnech setkala“. Odmítla tvrzení Ivany Svobodové – „že vůdčí osobností Rady ČRo je Tomáš Kňourek (slovy redaktorky označen za frekventanta manipulativního webu Parlamentní listy), který jednak udává tón celé Radě, a podle něj se pak pořádají konspirátorské debaty pod hlavičkou Rady ČRo a zadávají témata analýz“ a také další tvrzení – „že s radními na zadávání témat odborných analýz vysílání Českého rozhlasu, které jsou určeny pro Radu ČRo, spolupracuje účelově generální ředitel Českého rozhlasu“. Rada Českého rozhlasu poutá pozornost často. Výroky některých jejích členů o schopnosti efektivně plnit to, co radě ukládá zákon, příliš nesvědčí. Rada má mít veřejné schůze, ale protože by nebyla schopná jednu veřejnou schůzi měsíčně absolvovat „bez nehody“, tak se její přípravou zabývá na uzavřených setkáních předsednictva. Už tato skutečnost autoritu rady trvale devalvuje. Co se za zavřenými dveřmi na předsednictvu děje? Stručné zápisy sice rada zveřejní, ale potřebné detaily tají. Z toho pak logicky vznikají spekulace a fámy. Celý článek