logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Zápisník radního ČTK - díl 2.

13. července 2018 / Petr Žantovský
První díl tohoto zápisníku, obsahujícího především rekapitulaci mých cílů v Radě ČTK a první zkušenosti s jejich postupnou realizací, jsem zakončil podivením nad tím, že si z nějakého, mně neznámého důvodu nerozumíme s předsedou RČTK M. Augustinem. Když jsem to s jistou lítostí konstatoval, ani v nejmenším mě nenapadlo, jak rychlou akceleraci tento nesoulad nabere a jak moc pan předseda obrazně „šlápne do pedálů“. Celý článek

„Vadí mi střet zájmů kolegy Žantovského,“ říká šéf Rady ČTK Augustin. Agenturu za práci naopak chválí

13. července 2018 / Vojtěch Berger
Rada ČTK měla včera mimořádné schůzi. Její svolání si vyžádali tři nováčci v Radě včetně Petra Žantovského, který má blízko k české dezinformační scéně. Šéf Rady ČTK Miroslav Augustin práci zpravodajské agentury hájí, naopak u Žantovského vidí střet zájmů: „Vadí mi nesmírně, když žádá „četku“, aby zpravodajsky pokrývala jeho soukromé aktivity,“ říká Augustin v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Naráží tím na červnové udílení Krameriových cen pro novináře. Ocenění letos už potřetí udělovala Asociace nezávislých médií, která sdružuje některé dezinformační weby a kterou Žantovský spoluzakládal. V Česku i na Slovensku vyvolalo kritiku, že ocenění letos dostal in memoriam i zavražděný novinář Ján Kuciak. Cenu převzal slovenský velvyslanec Peter Weiss. Když se Kuciakova rodina o pozadí Krameriovy ceny dozvěděla, odmítla ocenění přijmout. ČTK stejně jako ostatní mainstreamová média (s výjimkou TV PRIMA) o Krameriových cenách neinformovala. Celý článek

Zápisník radního ČTK

11. července 2018 / Petr Žantovský
Nikdy dříve jsem si nepsal žádné podrobné zápisy o různých aktivitách, jichž jsem byl účasten. Vždy jsem spoléhal na svou paměť a – v případech aktivit úředních – též na korektnost oficiálních zápisů z jednání či schůzí. Dosud jsem prošel jedinou zkušeností, vzdáleně podobnou té, kterou procházím dnes; šlo o členství v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 2000-2003. Dnes tedy jsem členem Rady České tiskové kanceláře. Rozdíl mezi oběma radami, jejich určením, pravomocemi a smyslem je značný a je popsán v příslušných zákonech - pro tzv. velkou radu – RRTV – je zásadní zákon č. 231/2001 Sb. (s mnoha následnými novelizacemi), pro ČTK a její Radu je stanoven zákon jediný, a to č. 517/1992 Sb., který za těch bezmála 30 let nebyl nikdy novelizován. Tuto skutečnost nepřipomínám náhodou – v mnohém dalším líčení sehraje mnohdy klíčovou roli. Celý článek

ČTK a Krameriovy ceny. „Řediteli jsem nic nenařizoval, jen navrhoval,“ říká radní Žantovský

11. července 2018 / Vojtěch Berger
V mediálních radách se nemá jen kývat, lidé jako Petr Žantovský tam patří,“ připouští v rozhovoru pro HlídacíPes.org šéf Rady ČTK Miroslav Augustin. S Žantovským přesto chce jít do otevřeného sporu. Vadí mu, že před Radou ČTK zatajil svou roli organizátora Krameriových cen, které uděluje Asociace nezávislých médií blízká dezinformačním kruhům. I tento spor se bude řešit na čtvrteční mimořádné schůzi Rady ČTK. Celý článek

Ve čtvrtek se rozhodne o budoucnosti svobodného internetu v Evropě

02. července 2018 / Monitor
Ve čtvrtek 5. července bude Evropský parlament hlasovat o směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Články 11 a 13 směrnice obsahují prvky cenzury jako je zavedení licencí za citaci krátkého textu a automatické filtry nahraného obsahu. Na toto nebezpečí upozornili Piráti v neděli odpoledne během happeningu na pražském Palachově náměstí, kde vystoupil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, místopředseda Pirátů a poslanec Mikuláš Peksa, poslanec a odborník na IT Ondřej Profant i kandidát na primátora Zdeněk Hřib. Piráti získali na místě přes tři sta podpisů pod petici s dopisem, v němž vyzývají europoslance, aby k nové legislativě zaujali odmítavé stanovisko. Celý článek

Hlasujte proti komerčnímu zneužívání digitálního obsahu!

29. června 2018 / Jan Mrzena
Boj o směrnici o autorském právu před hlasováním Evropského parlamentu vrcholí i u nás. Unie vydavatelů spolu s dalšími devíti subjekty z kreativních oblastí, pedagogické instituce a další, sepsala petici, ve které se obrací na české poslance Evropského parlamentu. Petice požaduje, aby hlasovali pro kompromisní návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který bude projednáván na schůzi Evropského parlamentu ve Štrasburku příští týden. Plné znění petice: "My, představitelé českého kulturního a mediálního sektoru podporujeme rozhodnutí Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu k návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Tento návrh je dobrým základem pro zahájení konzultací mezi vládami členských zemí EU a Evropskou komisí. Vyzýváme tímto české europoslance k podpoře různorodého a dlouhodobě udržitelného rozvoje kulturního a kreativního sektoru evropské ekonomiky. Hlasujte pro návrh evropské směrnice o autorském právu. Podpořte inovativní a spravedlivý jednotný digitální trh. Návrh směrnice obsahuje vyrovnaný poměr práv jednotlivých subjektů na trhu. Umožní, aby všechny podniky i jedinci, kteří jsou zapojeni do kreativního odvětví, měli právo získat odpovídající příjmy. Budou tak motivováni k rozvíjení jednotného evropského digitálního trhu. Nezávislé a různorodé mediální a kulturní prostředí je důležitou podmínkou pro zachování a rozvoj svobodných a demokratických základů evropské společnosti. Základním předpokladem ekonomické udržitelnosti takového prostředí jsou pro mediální a kreativní sektor garantovaná autorská práva. Je to nezbytně nutný předpoklad k ochraně jimi vytvářeného obsahu, zejména před jeho dalším neoprávněným zneužíváním ke komerčním účelům. Od roku 2016 probíhá ostrá diskuse o návrhu výše uvedené směrnice. Tato diskuse se odehrává za účasti zástupců všech důležitých stran a zájmových skupin. Dne 20. června 2018 Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu svoji většinou přijal kompromisní návrh zpravodaje Axela Vosse. Bylo tak odsouhlaseno další projednávání směrnice v již schválené podobě mezi Radou a Evropskou komisí. Dosažený kompromis je nyní znovu zpochybňován, zvláště prostřednictvím cílené dezinformační kampaně, která vykresluje katastrofické vize konce internetu, zavádění cenzury či omezování svobody vyjadřování. Jenže podle řady příznaků je zcela zřejmé, že tato kampaň probíhá v zájmu některých globálních digitálních technologických společností. Zástupci těchto společností nyní aktivně lobbují v Evropském parlamentu za zpochybnění mandátu Výboru pro právní záležitosti. V zájmu profesních asociací kreativního průmyslu a dalších institucí vyzýváme české europoslance, aby pomohli definovat podmínky, které omezí komerční zneužívání obsahu vytvořeného jednou skupinou subjektů ke generování ohromných příjmů jiné skupiny, bez odpovídající odměny autorům. Stávající situace velice ochuzuje evropskou kulturu a ohrožuje kvalitní, profesionální, rozmanité a pluralitní informování obyvatel v celé Evropě. Nepodporujte proto neodůvodněné požadavky na zpochybnění dosavadních výsledků dosažených při projednávání návrhu této velice potřebné směrnice." Aktuální seznam signatářů - Asociace českých kameramanů, Asociace producentů v audiovizi, Divadelní, literární a audiovizuální agentura, Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění, Herecká asociace, Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Syndikát novinářů České republiky a Unie vydavatelů. Celý článek

Co je opravdu obsahem článků 11 a 13 návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu

28. června 2018 / Monitor
Dnes proběhla v Bruselu tisková konference evropských asociací vydavatelů tisku k návrhu evropské směrnice o autorských právech na jednotném digitálním trhu. Tématem tiskové konference byla snaha amerických digitálních gigantů a radikálních evropských odmítačů autorského práva zvrátit dosavadní úspěšné projednávání návrhu směrnice v Evropském parlamentu a Radě Evropy a dosáhnout například odstranění ustanovení o právech vydavatelů k jimi vytvořenému obsahu (článek 11) a povinnostem spojeným s dodržováním autorských práv pro digitální platformy (článek 13). Přinášíme kompletní text tiskové zprávy: Již několik měsíců probíhají v Radě Evropy a Evropském parlamentu jednání o návrhu směrnice EU o autorském právu na jednotném digitálním právu. Doposud se tak dělo bez širšího zájmu s výjimkou zainteresovaných stran nebo odborníků. V poslední době ale projednávání návrhu vstoupilo do klíčového stádia, kdy bulharské předsednictví Rady Evropy formulovalo svůj kompromisní návrh textu směrnice a také Výbor pro právní záležitosti JURI Evropského parlamentu schválil kompromisní návrh zpravodaje, kterým je poslanec Axel Voss. A právě nyní jsme se stali svědky ostrých diskusí, které se postupně přenáší i do širšího veřejného prostoru, o některých ustanoveních návrhu. Jedná se především o články 11 a 13 týkající se práv vydavatelů k jimi vytvořenému obsahu v podmínkách digitálního trhu a pravidel jejich uplatňování. Z hlediska vydavatelů, o čemž vládne takřka úplný konsensus mezi vydavateli a vydavatelskými asociacemi v celé Evropě, jsou právě ustanovení článků 11 a 13 klíčová, protože mají vytvořit legální prostor, aby vydavatelé mohli podnikat kroky k ochraně svých práv v digitálním prostředí, zejména prosazovat svoje práva v případě digitálních platforem, které na základě využívání obsahu vytvořeného vydavateli provozují některé své služby, z nichž získávají ohromné finanční prostředky. Vzhledem k dominaci těchto platforem dochází k pokřivení mediálního trhu a prostředky, které provozovatelé platforem získávají, se nedostávají zvláště při produkování kvalitního profesionálního obsahu produkovaného vydavateli tisku. Přitom tento obsah na jedné straně poskytuje pravdivé, rozmanité, pluralitní informace, které jsou nezbytné pro formování názorů evropských obyvatel a udržování demokratických hodnot, které jsou jedním ze základních předpokladů existence evropských společností. Na druhé straně tento kvalitní obsah umožňuje, aby fungovaly služby, které jej masově bezplatně využívají ke svým komerčním účelům, protože bez možnosti využívat kvalitní, profesionálně vytvářený a důvěryhodný obsah by tyto služby fungovaly o hodně méně a tím by také nepřinášely takové zisky. Jediným řešením se v takové situaci jeví vytvořit novou právní rovnováhu mezi dominantními službami na jedné straně a vydavateli jako poskytovateli skutečného obsahu na straně druhé. Formulování podmínek této rovnováhy je právě obsahem článků 11 a 13 směrnice. Z různých stran se objevilo obrovské množství námitek, že tato práva nebudou fungovat, poškodí vydavatele a podobně. Navíc se stále objevují také doslova mýty o tom, jak kvalitní a důvěryhodné informace zmizí z vyhledávacích, agregačních a podobných služeb, internet bude ještě více zaplaven nedůvěryhodným obsahem. Nezřídka se také hovoří o tom, že internet bude cenzurován a podobně. Abychom tyto mýty vyvrátili, přinášíme zde českou a anglickou verzi textu článků 11 a 13 návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, jak byl schválen Výborem pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Pevně věříme, že holý text ustanovení směrnice vyvrátí všechny dezinformace, které se objevují v různých spamových kampaních, kterým jsou vystaveni politici i další osoby.   Celý článek

DVB-T2 se nezastaví

26. června 2018 / Zdeněk Duspiva
Proces „vynuceného“ přechodu na vyšší technickou kvalitu terestrického televizního vysílání s sebou nese řadu nejasností a pro běžného obyvatele může být další vývoj i postup hodně nepřehledný. Dílčích zádrhelů v dosavadním průběhu, tradičně jako i v minulosti, mezitím využívají jiné konkurenční technologické platformy v rámci  PR aktivit s cílem přetáhnout tradiční televizní diváky. Ve skutečnosti jsou domácí diváci částečně informování (v drtivé většině případů prostřednictvím PR agentur a vlivových společností) a současně i dezorientování a tak většina nechává aktivní řešení přechodu až na samý konec lhůt. I přes postupující proces druhé vlny digitalizace zůstává mnoho nejasností – už jen například rozdíly mezi průzkumy a kolísajícími odhady počtu lidí v současnosti již přijímající „tédvojku“ (mezi 7 až 22% domácností). Většina Čechů má i tak čas na přechod na DVB-T2 do konce příštího roku, bude-li dále chtít sledovat volně šířenou televizi nebo alespoň základní programovou nabídku. Placené programy jsou stále více ve hře i v terestrice, aktuálně pak například umístění atraktivní domácí fotbalové ligy (až na jednu výjimku týdně) do placené TV nabídky. Celý článek

Stanovisko vedení Českého rozhlasu k plánované optimalizaci pracovních míst

23. června 2018 / Jiří Hošna
Považujeme za nutné vyjádřit se k plánované optimalizaci pracovních míst v Českém rozhlase. Zároveň chceme uvést na pravou míru údaje obsažené v otevřeném dopise Rady OZO z dne 20.června 2018, protože obsahuje řadu nepřesností.
  • Optimalizace počtu pracovních míst v Českém rozhlase je pečlivě naplánovaná, a to tak, aby nijak neohrozila služby, jež Český rozhlas poskytuje svým posluchačům. V Českém rozhlase pracuje 1583 lidí. Snížení počtu pracovních míst o 120 není ničím, co by mohlo ohrozit chod Českého rozhlasu jako instituce či jeho vysílání a program. Pro odcházející zaměstnance má Český rozhlas připraveny v případě dohody dvě průměrné mzdy navíc nad rámec Zákoníku práce a Kolektivní smlouvy. Nabídne jim i odbornou pomoc při hledání nového uplatnění na trhu práce.
  • Cílem optimalizace pracovních míst v Českém rozhlase je zvýšení efektivnosti práce a procesů. Zároveň si chceme vytvořit prostor pro zvýšení konkurenceschopnosti Českého rozhlasu na trhu práce a vytvořit si prostor pro valorizaci mezd zaměstnanců. Dalším důvodem optimalizace pracovních míst je pak návrh novely zákona o DPH, která v případě schválení Parlamentem ČR zruší výjimku pro Český rozhlas již v roce 2019. Dojde-li k tomu, Českému rozhlasu bude příští rok v rozpočtu chybět zhruba 120 milionů korun. Na tuto situaci musí být Český rozhlas jako řádný hospodář připraven.
  • Ekonomika Českého rozhlasu je stabilizovaná a rozhlas hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Byl to právě stávající management ČRo, který vymohl výjimku v zákoně o DPH, díky níž měl rozhlas letos ve svém rozpočtu k dispozici o desítky milionů korun navíc.
  • Vedení Českého rozhlasu bude usilovat o to, aby byla nad novelou zákona o DPH v Parlamentu ČR vyvolána diskuse s cílem tuto výjimku zachovat. Stejně tak bude vedení ČRo usilovat o navýšení rozhlasového poplatku.
  • Než bude Český rozhlas chtít zatížit českou veřejnost navýšením poplatku, chce jako řádný hospodář nejdříve hledat úspory uvnitř instituce v personálním i provozním rozpočtu. Debata o zvýšení rozhlasového poplatku však bude záležitostí minimálně měsíců a její výsledek je nejistý, což dokládá dlouhodobě chybějící politická vůle pro tento krok.
  • Vedení Českého rozhlasu předkládá každý rok Radě ČRo Rámcový plán činnosti ČRo pro daný rok, který je veřejně dostupný. Stejně tak má ČRo připravený Strategický plán činnosti do roku 2022. Činnost Českého rozhlasu je dána Zákonem o ČRo, Statutem ČRo, Kodexem ČRo a Zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání.
Cílem vedení Českého rozhlasu je, aby Český rozhlas naplňoval svůj dlouhodobý cíl: být moderním a sebevědomým médiem veřejné služby, které se může srovnávat s vyspělými západoevropskými vysílateli. Pod stanovisko se podepsalo celé vedení Českého rozhlasu (až na ředitele rozhlasových studií, kteří byli v době vydání stanoviska z podstaty své funkce v regionech) – tedy generální ředitel René Zavoral, ředitel Regionálního vysílání Jan Menger, ředitel Komunikace, marketingu a obchodu Jiří Hošna, ředitel Zpravodajství Jan Pokorný, ředitel Programu Ondřej Nováček, ředitel Nových médií Jiří Malina, ředitel Techniky a správy Karel Zýka, ředitel Ekonomiky Martin Vojslavský, ředitelka Výroby Kateřina Konopásková, ředitel Kanceláře generálního ředitele Josef Havel, ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jakub Čížek, vedoucí Personalistiky a vzdělávání Renáta Klabíková a vedoucí Právního oddělení Petr Šmelhaus. Celý článek

Otevřený dopis proti nesystémovému propouštění v Českém rozhlase

22. června 2018 / Monitor
Odborová organizace Českého rozhlasu a další pracovníci Českého rozhlasu jasně odmítli chystané hromadné propouštění. Členové odborů i neorganizovaní pracovníci na dnešní mimořádné schůzi představili Otevřený dopis proti nesystémovému propouštění zaměstnanců ČRo v tomto znění: Celý článek